Poblíž města Chemnitz se v rekreační oáze Oberwald v týdnu od 5. do 12.června konalo tradiční setkání majitelů škodovek z evropských zemí – ŠKODA TOUR 2010. Pořadatelským týmem byl pro tentokrát Škoda klub Zwickau. MBX Club Praha tento rok zastupovaly pouze dvě posádky, na rozdíl od výpravy do Dánska před dvěma lety, přesto to bylo na naše poměry zastoupení dostatečné a plně reprezentativní.

Oba vozy se pravidelně pohybují na téměř všech akcích a srazech MBX od roku 2001 a jsou jistě velmi dobře známy českému obecenstvu a všem příznivcům a obdivovatelům právě těchto vozů. Jeli jsme tedy do Evropy za hranice všedních dnů s tím, že se snad mezi všemi těmi Evropany určitě neztratíme a poznáme další spřízněné duše a nové přátele.

Den první – sobota 5. června

Na celou akci jsme vyjížděli z Chrudimi. V sobotu 5.června v 8:30 byl den D a hodina H. Dva vozy typu MBX se vydaly směrem na Heřmanův Městec a dále přes Chomutov až k německé hranici. V Německu byla naše plánovaná trasa narušena sérií objížděk. Projeli jsme tedy krušnohorské enklávy silně připomínající malebností a úpravností krajinu rakouských hor. Díky objížďkám jsme se cestou setkali s výpravou dvou vozů ze spřáteleného Veteranen Clubu Škoda Austria, jehož jedna osádka se účastnila i letošní MBX Tour Chrudim a tak zbývající kilometry naší cesty jsme absolvovali společně. V odpoledních hodinách jsme se dostali do obce Callenberg, k rekreačnímu místu Oberwald. Krásný slunečný den se proměnil v příjemný jízdní zážitek. Oberwald byl náš a dvě MBX byla hned zkraje předmětem obdivu zejména pořadatelského týmu.

Den druhý – neděle 6. června

Nedělní ráno nás svým prudkým slunečním svitem vytáhlo z bungalovu a nám začínal týden pobytu, kde každý den byl doslova nabitý zážitky. Hned v úvodu nás čekala jízda po okolí dle itineráře ve stylu rally s množstvím zajímavých úkolů. Denní teplota se snadno vyhoupla ke třicítce a tak jsme konečně pocítili, že období dešťů a zimy skončilo. Po absolvovaní prohlídky malého světa zajímavostí Miniwelt byla příjemná návštěva a polední siesta v Autohaus Muller, jednoho z patronů celé akce. Další zastávkou byla hasičská zbojnice Glauchau, kde pro nás byla připravena expozice historické i současné hasičské techniky. Byla z toho taková výměnná schůzka. My jsme obdivně okukovali jejich království a hasiči zvědavě obcházeli naše poklady. Ani určitá jazyková bariéra nebyla překážkou.

Den třetí – pondělí 7. června

V pondělí jsme se nepřidali k tématickému zájezdu a jeli na vlastní pěst na návštěvu města Chemnitz a jeho Průmyslového muzea – Industrie Museum Chemnitz, které je na seznamu památek mezinárodního sdružení Evropská cesta průmyslového dědictví. Budovu jsme našli, zaparkovali naše automobily na přilehlém volném parkovišti a vstoupili za nijak závratný poplatek do expozice. Jedná se o velmi zdařile koncipované muzeální expozice a sbírky v průřezu asi 150 let zpátky se vším, co se na území Saska, a potažmo později DDR, v těchto místech a městech vyrábělo či produkovalo včetně velkého parního stroje pohánějící generátor na el.proud v přízemí. Součástí expozice je množství strojů a zařízení strojních, textilních dokonce i průřez výpočetní technikou firmy Robotron, a parní lokomotiva německé řady 98.

Samostatnou expozici má oddělení motorů a jejich vývoje a budoucnosti. Svým způsobem ojedinělý exteriér a dvorana muzea nás přiměla k možnosti jednat v muzeu o tom, jak se na tuto plochu dostat s našimi MBX. Po krátké domluvě s velice ochotným personálem, nám to bylo umožněno a tak se zde s těmito záběry, které historizují Průmyslové muzeum Chemnitz s našimi MBX a obráceně můžete seznámit. Počasí bylo opět ukázkové azúro a výlet jsme zakončili pohodovou jízdou přes Hohenstein s velmi působivými výhledy do kraje pod Krušnými Horami, v Německu zvanými Erzgebirge.

Den čtvrtý – úterý 8. června

V úterý jsme se odebrali autobusem do města Zwickau. Na programu byla dopoledne návštěva automobilového muzea Augusta Horcha a odpoledne návštěva pivovaru a degustace piva v Privat Brauerei Zwickau s názvem Mauritius. U Horcha se jedná o předválečné provozy upravené do podoby velmi exkluzívně instalované expozice všech dobových automobilů, které se pod názvy Horch, Wanderer, DKW a Audi vyráběly. Všechny automobily jsou pečlivě a perfektně renovovány a působí velmi okázalým dojmem. Součástí expozice je i ukázka na práci továrny za válečných let a dokonce i hrůzy války. V éře poválečné jsou k dispozici všechny modely předcházející Trabant 600/601 a mnoho dalších prototypů a konstrukcí. Celková koncepce a duch muzea může velmi dobře napovědět i o tom, že tady ve Zwickau byly pro výrobu automobilů příznivé podmínky už před válkou a že poválečný nedostatek surovin a technologií vedoucí k výrobě Trabantů byl stejně tak přechodný jako všechna nepříznivá období předtím. Výrobce Trabantů přešel do konsorcia VW a dnes je ve 2 závodech VW Sachsen vyráběno cca 1.350 vozů denně, 3.000 motorů a 4.000 převodovek. Po obědě, jímž byl tradiční řízek se sosem, brambory a zeleninou jsme navštívili již zmiňovaný pivovar. Po ochutnávce jeho produkce byl návrat busem po dálnici takovým příjemným ševelením po turisticky a automobilisticky velmi dobře stráveném dni.

Den pátý – středa 9. června

Středa byla vyhrazena výstavě vozidel účastníků, kteří se na přilehlém parkingu vedle kempu chlubili a vystavovali své skvosty. Publikum pak hodnotilo nejlépe vyhlížející vozy nejen vzhledem, ale i třeba tím, jak je která výrobní řada oblíbená. Kategorií bylo několik a vždy podle výrobních řad. Naše MBX se řadily do široce pojaté kategorie MB/100/110R zastoupené dále škodovkami z Německa, Rakouska a Holandska. Vedro bylo ten den až neskutečné, bylo proto nutno se uchýlit před polednem do stinného bungalovu a duševně se připravit na odpolední jízdu na závodním okruhu Sachsenring. Toto jsme měli díky vedení Škoda Tour 2010 zajištěno a měli jsme se tam vydat v odpoledních hodinách. Okruh byl v roce 1995 rekonstruován a má pro dnešní dobu odpovídající parametry. Po krátké instruktáži o chování a řízení na závodní dráze se vydaly kolony vozů do seznamovacího kola. Poté jsme se již ocitli sami se svým vozem, výkonem jeho motoru a brzd přímo na Sachsenringu se vším všudy. Jízda na závodní dráze s MBX s bubnovými brzdami a obsazeného posádkou je tedy skutečně zážitek. Moderní vozy nám samozřejmě ujely hned, přece jen s vozy které mají 150 nebo ještě více koní se MBX nedá srovnávat.

Den šestý – čtvrtek 10. června

Čtvrteční plán sestával z malého výletu po okolí s poznávací tématikou. Vybrali jsme si nepříliš vzdálené malé starobylé město Waldenburg se zámkem, známé od středověku hrnčířskou výrobou, které se zdálo velmi příhodné k zachycení zajímavých záběrů. Prošli jsme stará zákoutí, náměstí i vilovou čtvrť a vstoupili do zámku. Poté jsme ještě zamířili do blízkého města Meerane, kde krásné počasí lákalo nejen k procházce městem ale i k posezení v kavárničce pod chrámovými schody. Nakonec jsme se dostali k uličce Wand, kde je 12% sklon dlážděné ulice. Je to unikátní záležitost, které je průjezdná z obou stran a kde se i parkuje. O sklonu vozovky mluví nejlépe fotografie.

Den sedmý – pátek 11. června

Poslední pobytový den – v pátek – jsme s celou výpravou navštívili město Zwickau a v horkém dni si prohlédli centrum včetně památek a pamětihodností. Město Zwickau stejně jako jiná mnohá další v této části Německa svým způsobem prožívají své znovuzrození. Po letité šedivé historii v časech DDR se nyní dostává potřebných peněz na obnovu i záchranu památek, takže se z nich stávají nejen příjemná města pro jejich obyvatele, ale i zajímavá a přitažlivá centra pro turistická poznání. Toho jsme si zde v Sasku všimli obzvlášť.

Závěr celého týdne akce Škoda Tour byl tradičně společenský a družný zároveň. Příjemné menu a pozvaná kapela spoluvytvářely vynikající atmosféru. Velké uznání patřilo organizátorům ze Škoda klubu Zwickau, jak se neslo z děkovných řečí a projevů zástupců klubů ze všech zúčastněných zemí. Hromadu předaných darů a ocenění rozšířilo i námi věnované české pivo Budvar. Nezapomenutelný večer ještě nekončil, venku u jezera se uskutečnila laserová produkce s obrazy škodovek promítaných na vodní tříšť a nakonec závěrečný ohňostroj takové razance a rozsahu, že takový uvidíme i málokde u nás doma na Silvestra.

Den osmý – sobota 12. června

Sobotní den se stal dnem loučení a také návratu domů. Poslední snídaně formou švédského stolu a loučení se všemi škodovkáři z Německa, Rakouska, Dánska, Holandska a Anglie dostávalo ty správné grády. Návrat domů proběhl v klidu a pohodě. Letošní Škoda Tour 2010 je již za námi a další se bude za rok konat v dánském městě Glamsbjerg. A věříme, že zase bude stát za to.

Vladimír Liška a Zdeněk Wachfaitl
Foto: Lukáš Liška a Michal Wachfaitl

Fotogalerie

Konečný počet 9 vozů MBX se nezasvěcenému pozorovateli může zdát možná nízký, ale protože se jednalo o akci určenou pouze pro majitele MBX, tak vzhledem k počasí mohu vyjádřit s účastí spokojenost. Výjimkou byl jeden klasický vůz 1000 MB rakouské posádky z partnerského Veteranen Clubu Škoda Austria.

Základní myšlenkou tohoto setkání byla na straně jedné prezentace města Chrudim a jeho okolí zúčastněným posádkám a na straně druhé představení dnes již unikátních vozů Škoda 1000/1100 MBX chrudimské veřejnosti. Zda se tento záměr podařilo naplnit musí posoudit účastníci a přihlížející diváci.

Po vystavení vozů na náměstí jsme se v 11:30 vydali na okružní poznávací jízdu krajinou Železných hor. První zastávkou na naší trase byla přehradní nádrž Seč. Po prohlídce hráze jsme pokračovali vyhlídkovou cestou přes Horní Bradlo na rozhlednu Boika. Následoval přejezd hráze přehrady Křižanovice a poslední zastávkou byla pobočka Národního hřebčína Kladruby ve Slatiňanech, kde jsme po prohlídce naši pohodovou akci zakončili.

Vladimír Liška

U samonosné karoserie, jakou má model MBX, je po vyvaření a dalších klempířských opravách pevnost a tuhost skeletu to nejdůležitější. Dalšími nutnými parametry jsou též souosost vozu, zachování správných rozměrů rozchodu a rozvoru. V případě samonosné karoserie se totiž každá nepřesnost, zkreslení tvaru či rozměru pasovaného plechu v konečném důsledku projeví na celkové nevyváženosti vozidla a chybných trakčních vlastnostech. Absence sloupku B způsobuje, že po úplném odstrojení vozu a karoserie je nutno všechny rozměry chránit a vůbec udržet v takových mezích, aby se skelet nekroutil vlastní vahou nebo se nestáčel k jedné straně. U kompletního vozu jsou některé negativní projevy takovéto karoserie eliminovány podvozkovými skupinami a další výbavou karoserie. Těchto výhod je odstrojený a prorezlý skelet zbaven a je velmi důležité jej pro zachování tuhosti, souososti a správných poměrů upnout do pomocného rámu. Běžně se to provádí pomocnou trubkovou konstrukcí, která zabrání deformaci, jenž by posléze znemožnila kompletaci pro obloukovitost karoserie. Toto je velice důležité a nevyplatí se tento krok podcenit.

Důkladné a správné vyvaření všech poškozených a chybějících plechových částí skeletu je záhodno přenechat odborníkovi. Přeci jen zdatný a zkušený klempíř si dovede poradit s nepříjemnostmi i problematickými kroky takovéto práce. Důležité je rovněž to, aby zde byla hmatatelná zkušenost se staršími vozy. Klempířská práce se nedá uspěchat a nejde vždy všechno hned napoprvé, či se občas nezdaří dodržet dohodnuté termíny. Hlavní je však výsledná kvalita a pocit, že to vše je správně a v souladu s původními tvary a rozměry.

Po dokončení klempířských prací probíhala příprava skeletu a dalších dílů k lakýrníkovi. Mezidobí bylo věnováno mechanickým pracím na motoru a dalších agregátech, díky kterým se opravený skelet nakonec stane skutečným a funkčním automobilem.

Naprosto dokonale opravený dvoukarburátorový motor lahodí oku i uchu znalce i laika. Motor se kvalitou provedení může směle měřit s tovární výrobou v době svého vzniku. V detailech dává tento pohled do dvoukarburátorové sekce tušit, že tento čtyřválcový litr bude určitě chodivý. Není zde patrno nic, co by Jirka zanedbal a vše je nové.

Po návratu karoserie od lakýrníka bylo možno zahájit instalaci agregátů, podvozku, interiéru a dalších nezbytných komponentů. Na snímku chybějící zadní blatník dává tušit, jak funguje stahovací sloupek. Interiér je občas oříškem a je důležité si postupy předem důkladně rozmyslet, aby se problematické instalace nemusely zbytečně předělávat.

Dokončovací práce v interiéru a osazování chromovými díly dalo sice více práce, ale to už tak je, že perfektní provedení vyžaduje složitější přípravu, pevné nervy a nezměrnou trpělivost. Pro opravdovou trpělivost jeden časový údaj: Celá úplná renovace zabrala v podmínkách běžné české rodiny 7 let. Dnešní finanční poměry kolem veteránství jsou totiž pro běžně pracujícího a statisíce nevydělávajícího člověka s rodinou poněkud drsné a složité zároveň. Navíc renovovat vůz bez rámu jako je MBX není žádná legrace, ale tady se vše povedlo a výsledek stojí jednoznačně za to.

Tato Škoda MBX Jirky Atanasova bylo vyhlášeno nejlepší renovací Škody MBX v roce 2008.

Z. Wachfaitl

Jedinečné snímky z Mladé Boleslavi vyvolávají opravdovou nostalgii ve stylu Abbey Road. Právě toto album skupiny Beatles bylo vydáno v srpnu roku 1969, přesně 8.8. 1969. Máme tedy souznění doby a s retrem Škody MBX šedesátých let dokonalé. Vozy Škoda MBX projíždějí kolem přechodu, na který se chystají právě vkročit Brouci… Jak ten čas letí!

A on opravdu letí i s našimi MBX. Před čtyřiceti lety, v roce 1969, byla výroba celé modelové řady 1000/1100MB/MBG/MBX vyráběné od roku 1964 ukončena. Vozy, lidově zvané embéčka, se staly symbolem motorizace Československa. Embéčko produkované v šedesátých letech se stalo pro mnoho generací tehdejších kluků pojmem na celý život.

Přičemž právě model MBX – dvoudveřový automobil se stal pro mne i další nadšence z MBX Clubu Praha skutečnou legendou a vzpomínkou na klasická šedesátá léta, kdy v Evropě převažovala výroba automobilů s motory vzadu a zadní poháněnou nápravou.

MBX Club Praha se zabývá pořádáním srazů našich vozů oficiálně od roku 2001, kontakty se zahraničními Škoda kluby, historickým bádáním a dalšími technickými činnostmi a mezilidskými pohodovými vztahy.

Jízda českou krajinou, jak jsme toto naše setkání v posledních letech koncipovali, je zážitek nejen pro všechny zúčastněné za volanty MBX, ale i pro řadu přihlížejících lidí všude tam, kudy vede naše trasa a kudy projíždíme. Nádherné letní a žhavé počasí svědčilo u Automuzea Škoda nejenom automobilům ale i atmosféře fotografujících.

Vybrané snímky nás svou atmosférou zavádějí zpět do šedesátých let. Četnost vozů MBX a jejich majitelů byla obdivuhodná a konečné množství – 21 vozů MBX na letošním srazu je novým rekordním množstvím těchto automobilů soustředěných na jedné akci a na jednom místě. Obdivovatelé a milovníci těchto legend šedesátých let se tedy sešli v dostatečném množství, ale hlavně i s výbornou náladou a pohodou, která toto celé setkání provázela zejména díky organizátorským dovednostem a schopnostem Jirky a Ivany Zlámalových z Bakova nad Jizerou.

Modrá, bílá nebo červená? Nebo snad i jiné barevné provedení na MBX? Jak je libo majitelům, od originálních a mnohdy i původních laků k odstínům, které všechny milovníky těchto vozů uspokojují. I odvážnější barvy evokující úplně jiné prožitky než je socialismus šedesátých let se zde mezi MBX našly.

Pohledy na odjezd z prostoru parkingu před škodováckým muzeem v Mladé Boleslavi a jízdu kolem centra Bondy se představuje celá kolona těchto vozů. Jistě zajímavý je pohled na proud vozů MBX v přebudovaném okolí původní továrny, kde dnes již není ani nádraží ani železniční přejezd na Klementově třídě. Automobily Škoda 1000/1100 MBX se již čtyřicet let nevyrábějí a přece tato naše akce ukázala všem přítomným, jaké to bylo, když se tyto vozy vydávaly do světa.

Jízda z Boleslavi směrem na Jičín byla dobrou zkouškou na nervy řidičů i jejich chladičů. Popojíždění v kolonách a horký vzduch nad rozpálenou silnicí zvedal adrenalin nejen nám v MBX. Nebyly to jen kolony ale i nehody, které zase způsobily další a další nepříjemnosti. Hrůzně frekventované a spíše neprůjezdné silnice jistě nebyly sice pro jízdu ideální, pro fotografování na silnici ovšem byly přínosem. Vozidla se spíše ploužila než jela a tak se fotograf mohl v klidu připravit na další záběr s MBX. Do Nové Paky jsme se nakonec také dostali, ale se zpožděním a tak jsme museli vynechat původně plánovanou prohlídku u Končického. Jeli jsme do Novopackých sklepů rovnou k obědu. Zde proběhlo i předání cen a diplomů za účast a další ocenění.

Ze záběrů z Automuzea Vitvar, které jsme navštívili, se dá vytušit kouzlo atmosféry a duch a vůně dávných dob. Dob, kdy se pod takovými automobily i s tehdejší technickou výbavou pohybovali a polehávali naši otcové a dědové nejen v závodnických kombinézách, ale leckdy i jen umaštěných montérkách proto, aby automobil či motocykl vůbec rozpohybovali. Půlhodinová prohlídka nás uvedla do koloritu doby, neboť Nová Paka byla motoristickou Mekkou východních Čech, tedy předválečných a poválečných, kdy i československé automobily, motocykly a závodníci něco znamenali – právě jako místní rodák Antonín Vitvar. Na Masarykově náměstí v Nové Pace fotografováním pod Husovým pomníkem celý Sraz MBX 2009 vyvrcholil.

Wachfaitl