Všem příznivcům italské klasiky posílám fotopozdrav ze srazu těchto famózních vozidel. Sraz se uskutečnil v létě 2013 v národním parku Watertoon v Kanadě.

Nejlevnější vůz byl údajně k mání a to dokonce za pouhé tři miliony dolarů. Takže pánové – nastal čas na spoření.

Sagemcr

Fotogalerie

Sagemcr

Fotogalerie

V tomto ne příliš klidném městečku, jež se nachází jižně od známého města Los Angeles, je jedno z museí automobilů, se zaměřením na značku Pontiac. Po zaplacení 10 dolarů můžete nakouknout do minulosti již zmiňované automobilové značky. K vidění jsou vozy od prvopočátku výroby až po současnost.

Ke každému vozu je malé povídání s základními parametry, které jsem pro web cck-brno.com nafotil, aby se nejen klubovým nadšencům ale i veřejnosti ukázala pravá síla vozů, které mají duši. Mezi zajímavostmi, které je možné vidět v museu, je také to, co asi každý majitel hrdě vyzdvihuje – bižuterie svého vozu. Tato výstavní plocha má několik výkladních skříní, kde jsou uloženy originály těchto vzácností pro jednotlivé modely vozů. Bohužel nedařilo se vše dokumentovat, jelikož všechno bylo chráněno sklem.

Když odbočíme od Pontiacu a koukneme na oddělení motocyklů, tak můžeme shlédnout první motocykl Indian, ale zároveň i ten úplně poslední, který byl vyroben v roce 2003. Holt dnešní svět je krutý i na značky, které mají tradici a jsou jakýmsi symbolem.

Toť stručně o muzeu a tak neváhejte a kochejte se fotografiemi, které jsem pro vás všechny příznivce nafotil.

Sagemcr

Fotogalerie

Sice restaurace stojí na stálém místě, ale není tak uznávaná jak by měla. Hold vznikla na místě, kde lidé neprojevují o historii zájem, ale i přesto jsem si tam dal toho hambáče a snažil pochytit onu atmosféru. Za těch pár let se zvýšila cena masa v housce pouze 5x, zatímco třeba dům se zvýšil 36x. Z toho plyne, že tato síť restaurací drží cenu. Tady je pár fotek z onoho místa.

Sagemcr

Fotogalerie

V dnešní době je silnice z větší části přestavěna, či dokonce zrušena a její krásu můžeme odhalit z drobných zbytků, které jsou buť za ostnatým plotem, či se jen tak tyčí v přírodě a ukazují, kde že ona legenda kdysi žila. Vlastně přestavěná silnice nese stále označení Historic route 66. Každý správný motorista, který navštíví USA, by měl si alespoň tyto části silnice prohlédnout a nadýchnout se atmosférou let minulých, kdy se zde proháněly vozy, o kterých dnes pouze sníme a kterých je ve státech sice stále mnoho, jenže již jenv podobách spících krás.

Když už pojedete touto cestou, tak určitě narazíte na městečka, která byla silnicí propletena. Tam dnes jsou převážně muzea a suvenýry, která legendou žijí. Nafotil jsem pro vás, příznivce, pár fotografií z cest a uloupl kousek legendárního asfaltu, který voní. Voní dobou, kdy amerika byla ještě posetá krásnými věcmi.

A na závěr malá zajímavost, kterou musím zmínit. V jedné části této silnice bylo tak vysoké stoupání, že známý Ford T musel tento kopec celý vycouvat, z důvodu silnějšího zpátečního převodu.

Sagemcr

Fotogalerie

Tato krásná sbírka má 250 exponátů a dnes patří státu. Založená byla soukromníkem, který jako malý kluk miloval automobily. Velice brzy vyhrál mnoho peněz, založil kasina a začal podnikat. Z vydělaných peněz financoval svou sbírku, ve které nalezneme nejrůznější značky automobilů jak z amerických tak evropských produkcí. Bohužel našeho československého výrobku se nedočkáme.

Na fotografiích jsem vám zachytil to nejpodstatnější, tedy automobily včetně popisků. Článek nebudu natahovat a tak neváhejte a kochejte se…

Sagemcr

Fotogalerie

Také se nám podařilo svézt se jedním z nich v originální podobě. Jedná se o typ vyrobený v roce 1927 pro presidenta Roosevelta, značky Cadillac. Je poháněný motorem V8, objemem pro mě a naše kraje neznámým. Další z řad autobusů co je na fotografii, je jistý 2. prototyp z roku 1935 vyroben firmou White a byl přivezen historickým kamionem který jsme též zachytili na fotografii. Zastoupení tu má i žluté provedení, které brázdí cesty v národním parku Yellowstone.

Na závěr něco málo o těchto skvostech v součastnosti. Do roku 1999 byly autobusy v původních stavech z 30.let, ale jelikož stav po 70-ti letech byl velice mizerný, tak roku 1999 firma Ford nabídla zdarma generální opravy, aby byly pro návštěvníky co nejbezpečnější. Takže brzdy, řízení, světla a další prvky prošly modernizací.

Jelikož se nacházíme v Národním parku a ekologie je zde na prvním místě, tak i agregát byl zaměněn za typ používaný v moderní dopravě. Samozřejmě palivem je zemní plyn. Od roku 2001 jsou všechny autobusy v provozu.

Sagemcr

Fotogalerie

Tento příběh se odehrává ve státě Montana, kousek od města Kalispell. V krásach místní krajiny je kousek za městem Antik, který jako reklamu pro své podnikání zvolil starého forda z 20. let. Nedalo mi to a prostě fotografii jsem musel mít. První, co nám bylo majitelem řeceno bylo, že fotografie můžeme pořizovat, ale že není pojištěn, tak ať se nezraníme. Po nafocení asi 5 kusů automobilů, padla řeč že se zajímám o automobily a že mám u nás v České republice také jedno autíčko staršího data výroby. Na to konto padlo, ať se jdeme podívat za roh, že tam jich taky pár má. Nadšeni, že ulovíme další fotografie bylo veliké. Tak jdeme a jdeme plní nadšení a první dojem byl: Ty krá.o! (omlouvám se za uvedený výraz). Zahrada plná aut, starých aut, krasných aut, amerických aut, vzácných aut. Nevědel jsem, co fotit dříve a kam jít. Vysloužilá auta nejrůznějších značek byla prostě úžasná a kdesi tam v hloubi duše to opravdu bolelo. Však se podívejte na fotogalerii a pochopíte!

Při opětovné konzultaci s majitelem, zda je nějaké auto pojízdné a co by stálo, nám bylo sděleno, že je to různé. Ale že třeba Chevrolet ze 70. let, který má najeto cca 60tis mil, by stál 900 dolarů.

Tak pro dnešek je to téměř vše, pokud má někdo konkrétní zájem o informace o nějakém americkém automobilu, tak nechť zanechá vzkaz. Velice rád se pokusím daný typ objevit a zjistit veškeré informace od majitele. Zde je to ráj krásných starých aut v pohybu.

Sagemcr

Fotogalerie

Takže malá kolona: ŠKODA OCTAVIA Combi, ŠKODA OCTAVIA Super a ŠKODA 440 Červík vyrazila směr expedice Mladá Boleslav. Cesta probíhala naprosto skvěle do doby, než jsme zjistili, že ve Staré Boleslavi je zbouraný most a je tam problém s objížďkou. Takže jsme se dopustili hříchu v podobě porušení dopravního přestupku, formou ignorace jakési kulaté značky s červeným kruhem a uprostřed obrázkem automobilu a Jawy 250. Zase na druhou stranu jsme se projeli krásnou silničkou a úžasnou přírodou, kterou jsme si bohužel ani při té rychlosti nedokázali užít.

Příjezdem před muzeum vše začalo. Tradiční registrace u ještě tradičnějšího obličeje, nám umožnila prohlídku Muzea Škoda, film na téma Škoda a historie, návštěva depozitáře s novým přírůstkem – Roomstrem. Pak to vše začalo rozdáním itineráře, drobným proslovem a vyražením do krás naší vlasti.

První etapa nás dovedla do Vratislavic, kde bylo občerstveníčko pro posádky a prohlídka zdejšího muzea. Abychom se ale dostali do onoho cíle první etapy, museli jsme se nejdříve dostat k závodnímu okruhu, kde byly prověřeny naše závodní vozy a schopnosti na okruhu pro profesionály. Úkolem bylo zajet okruh 2x ve shodném čase. Protože já s červíkem jsme dorazili na místo závodu první a měli jsme tuto etapu za sebou, tak já a spolujezdec navigátor jsme udělali pár krásných fotografii. Při focení slyšíme hvízdot pneumatik, utíkám se kouknout a co nevidím. Octávka supra doslova a do písmene řeže zatáčku. Po pořízení obrázků jsme vyrazili směr pivovar krásnou malebnou krajinou, jakou nám nabízí Liberecko. Jako každý rok jsem se obával přejezdu přes vrchol Ještědu, ale obavy byly na nepravém místě. Spartáček si to naprosto užíval a zvládal.

Etapa číslo II. začala po konzumaci svačinky a prohlídky již zmiňovaného muzea a směřovala do kempu v Jičíně. Jak již je zvykem, tak cesta byla vybrána opět dokonale. Tím chci říct, že cesty malé úzké bez aut, kolem voněla příroda a šuměly lesy. Prostě idylka. Na této etapě nás čekaly otázky nejrůznějšího kalibru. Například jak široké jsou tramvajové (šalinové) koleje v Jablonci, nebo jak vysoko je bouda na Kozákově, či jaké tradiční pochutiny si vyráběli v dané vesnici…

Po splnění všech úkolů a doražení do cíle, následovalo vyhodnocení výsledků, předání cen (časopisy MotorJournal, CCK hrnečky s potiskem SPARTAKA, diplomy a gratulace) za první místa. Po vyhlášení následovala volná zábava, povídání, povídání a zase povídání až do 2hé hodiny ranní.

Závěrem: Určitě Hlavnímu pořadateli Siggimu a celé partě z CCK patří uznání a velké díky, dále pak poděkování naší sluneční soustavě, protože bylo naprosto jedinečně. Celý den svítilo sluníčko a bylo teploučko. Pak ještě účastníkům, protože bez nich by tato akce ani nebyla a věřím že příští rok bude ještě hojnější účast.

Sagemcr

Fotogalerie

Když jdete po okraji silnice a kolem vás jsou živí koně prohánějící se ve volné přírodě, tak to prostě stojí zato! Viz foto já a nějakej ten koník. Vraťme se ale ke koníkům pod kapotou. Tenkrát jsme muzeum nenavštívili z finančních důvodů. Ono dát 15 liber, když člověk nemá příjem, to je zlé.

Takže se píše datum 4.7.2009 a sen se stal skutečností. Navštívili jsme Motor muzeum. Já Sagemcr, drahá polovička a naše střela ze stáje NISAN modelového zařazení MICRA 1.0 Zaplatili jsme si vstup a já byl jak malej kluk, kterej chtěl vidět všechno nejlépe hned. První co jsme navštívili byl výletní vláček, který nás pomalou jízdou provezl po areálu muzea, včetně haly s autíčky, takže se mi vlastně splnilo přání – viděl jsem vše a úplně najednou.

Potom jsme navštívili jednotlivé haly. První byla s názvem TOP GEAR = což je show, která běží v anglických televizích a blbne lidem hlavy s různými testy aut, ale i bizarnostmi. Zrovna v tomto díle srovnávali Škoda Romster versus Alfa Romeo a nějakou malou nákupní tašku s označením IQ – to se prostě nedá srovnávat. Po protrpění této haly jsme přešli do haly s označením 007. Asi každý ví, o co jde. Zde bylo k vidění několik autíček, co anglický agent používal ve svých filmech.

Hlavní stan byl už plný osobitých automobilů nejrůznějších značek počínaje Jaguarem přes Vauxhall, Ferrari, Morisons MINI, MG a konče zase Jaguarem. Ale to už se pokochejte sami ve fotogalerii. Ještě bych zde upozornil na MINI, který byl použit v seriálech s MR. BEANem, dále velice zajímavý byl karavánek pro děti (jako jsou malá autíčka pro děti na hraní, tak tady byl prostě karavánek s vybavením) též ve fotogalerii.

Tak to by bylo asi všechno, výlet to byl krásný! Jediné co jsem maličko očekával, bylo, že na mě bafne něco z dílen československých, bohužel nic, ani maličkatá Škodovečka.

Sagemcr