Všechny čtyři Oktávie se hromadně vydaly do nedalekých Omic, kam byl letos sraz přeložen, protože v Ostopovicích to terén hřiště již neumožňuje. Pomalu se přesunujeme směr Omice, počasí mírně zatažené, ale zatím nám přálo. V Omicích proběhla registrace, nějaké to občerstvení, uzená cigárka a domácí bábovka. Po občerstvení se přichytla startovací čísla a pak jsme jen čekali na start, který byl v 9:30.

Jelo se směr Ostopovice na první PK, dál na Nebovidy, Moravany atd. Další druhá PK byla v Rajhradě u Brna, kde bylo opět občerstvení – gulášek pro spolujezdce, ochutnávky vína a moc dobrá kávička.

Po splnění úkolů byla prohlídka památníku písemnictví a jelo se dál směr Hustopeče. Teď nám sice počasí už moc nepřálo, ale my jsme se nevzdávali. Občas nějaký ten smyk v točce byl ale naštěstí v malé rychlosti a taky očekávaný. Dokonce jsem nebyl sám. V pořádku jsme dojeli na náměstí, kde byl konec srazu a následný přesun do míst, kde proběhlo slavnostní předání cen od pana starosty Hustopečí.

Akce to byla moc hezká a líbí se nám, že každý rok se jede jiná trasa, ale na můj vkus až moc jednoduchá a dal bych větší interval odjezdu posádek.

Baryk, Prouza, Čočkyn a Špacír

Okolo jedenácté byl start směr trasa osmičky. Bylo to vše klidné a v pěkném prostředí. Na trase bylo šest úkolů s prohlídkou muzea hasičů, dobrý oběd a to vše za přijatelné startovné. Nakonec jsme se vrátili zpět na Náměstí republiky a do hodiny bylo vyhlášení výsledků. Pochopitelně, že jsme potkali i další členy CCK.

Abych nezapomněl! Zúčastnila se také zemědělské technika a asi padesát motorek různých značek a provedení.

Vše proběhlo bez většího čekání. Organizace perfektní a my si odvezli krásné čtvrté místo. Za nás s Prouzou můžu říct, že to byl zase jeden pěkný sraz, bylo se na co dívat. Spousta nových aut a kontaktů. Myslím, že za dva roky pojedeme opět.

Baryk a Prouza

Chci se s Váma podělit o jeden nedělní zážitek. Začalo to tak, že po raním probuzení kouknu z okna a vidím, že docela pěkně prší. Nakonec mě to nedalo a tak jsem sedl v garáži do své Octavie a vydal se na cestu do Technického muzea.

Skoro jsem ale nedojel, neb jsem při odbočování lapl takovího šmíra, že málem bylo rázem po akci. Po přijetí do muzea jsme seřadili autíčka pěkně vedle sebe a šli se schovat před deštěm. Čas jsme využili k prohlídce, takže jsme si krásně prošli celou expozicí.

Okolo 12:00 jsme za doprovodu policie vyrazili směrem na Dominikánské náměstí. Tam už bylo nachystaný parkoviště a firma, která bleskurychle po zaparkování aut prostor hezky ohraničila, takže naše stroje byly pěkně v bezpečí. No a my měli spoustu času. Tak jsem ho využil a pochutnal jsem si na dobrým klobásku který se prodávaly na Svoboďáku. A co tam najednou vidím … starý busy a šaliny, takže hurá tam!

Když se blížím k RTO-čku, zjišťuju, že ho kočíruje můj kamarád, co mě s busy kdysi zaučoval, takže jsem měl dost času v buse posedět a vše si důkladně prohlídnout.

Škoda jen, že nám to počasí nevyšlo. Myslím, že se sešlo dost pěkných aut, který se rozhodně za sebe stydět nemusí. No nakonec posuďte Vy samotní. Fotky mluví za sebe.

Poděkování

Zvláštní poděkování patří sl. Dykové za perfektní organizaci celé akce a také naší policii za krásný doprovod.

Baryk

Koupil jsem ji po dlouhým přemlouvání jednoho důchodce před rokem a půl a pomalu ji začal rozdělávat. Ze všeho nejdřívě mě to nedalo a zkoušel jsem ji nastartovat. Motor byl tak zatuhlý, že startér s ním sotva pootočil, tak šla na řadu klika. Podařilo se, chytl, jenže po přidání plynu pěkně střílel do výfuku. Děda neúmyslně přeházel kabely od rozdělovače. Nasadil jsem je dle pořadí a motor se rozběhl. Bohužel jen na tři válce. Po hlednání jsem zjistil, že druhý válec nemá tlak a abych zjistil, který ventil to je, zapálil jsem cigaretu vyhodil svíčku ven a válec jsem nafoukl. Ani nebudu popisovat jak to funělo z výfuku ven. Opět o práci postaráno, hlava dolů a vyměnit ventily, udělat vodítka, brus a šup s ní zpět. Pak se mě ale odměnila, když chytla a šla hezky na čtyři a jen si bublala… však to znáte ne? Je to v pořadí už moje třetí, ale až tuhle jsem dovedl do závěru, který posuďte vy sami. Je všechno originální, jen prahy jsou nové a kousky podlah vařené. Dále jsem nechal udělat celolak, původně tedy jen to co se opravovalo, ale nakonec když už tak už!

Pak nastala ta krásná věc jako je hledání dílů po garáži, čištění všeho zaprášeného a následné montáže. Byl to moc krásný pocit jak se z toho torza pod rukama opět stávalo pěkné auto. Užil jsem si své, když se s Octavií majitel loučil.. to víte 43 roků už na vás následky zanechá. Ten člověk chtěl zpět i poškozené těsnění, že je to z jeho auta. Měl jsem trpělivost a tak jsem se vším vyhověl.

Účastnil jsem se na srazu CCW06 v Bystřici, kde jsem měl kamarády s druhou Octávií a čtyřkolkou Velorexu. Všichni jsou moc spokojeni a těší se na další podobné srazy. Pokud by někdo potřeboval pomoc se sehnáním nějkých dílů, popřípadě poradit s opravou, rád vypomůžu, mám i prostory.

Nakonec chci poděkovat zejména pánům J. Karáskovi a P. Kumhalovi za jejich pomoc při testaci a vůbec za vstřícné chování.

Tak zatím zdar a veteránům zvlášť.