BMW M635CSi

Usedám do taxíku a říkám řidiči, kam chci odvézt. Cestu si krátím čtením ranního tisku. Dočítám se, že zemřel J.V. Andropov, hlavou mi bleskne myšlenka, co se bude na východě, za železnou oponou dít dál. V rádiu zrovna dohrává hit od Falca – Der Kommissar, následuje krátký přehled zpráv a předpověď počasí s úvodní znělkou Dobré ráno Mnichove. Koukám z okénka a přestože je chladné ráno, vypadá to, že bude hezký den. Konečně jsme na místě. V kapse hledám nějaké marky na zaplacení a vystupuji.

Stojím před dealerstvím BMW, dnes si jdu vyzvednout nové auto. Už jsem nemohl dospat, v žaludku cítím takové to mravenčení nedočkavostí. Uvnitř mě už vítá příjemná slečna. Má vlnité hodně nafoukané blond vlasy, v uších obrovské kruhy a červené rty. Ale to už mě zdraví můj prodejce a vede mě mezi vystavovanými vozy ke svému stolu. Pozastavuji se u největšího modelu, prodejce jen tak mezi řečí prohodí, že pod nenápadným kabátem této 745i se skrývá silný turbomotor. Opodál stojí chlapík v hnědých mokasínech a v saku s vyhrnutými rukávy, obhlíží novou trojku. Usazuji se do křesla ke stolu, je potřeba vyřídit ještě některé formality. Na zdi visí velký zarámovaný plakát s Nelsonem Piquettem a nápisem 1983 F1 Weltmaister. Můžeme jít, říká prodejce.

Přicházíme na dvůr, který je zcela zaplněn novými vozy, když se najednou otevřenou velká vrata a jeden ze zaměstnanců vyváží to, kvůli čemu jsem dnes tady. Nové BMW M635CSi v barvě Royalblau s krémovým interiérem v kůži. Je nádherná, je skvostná. Delphin metalic, Lachsilver, případně Brinziebe metalic by nebyly rovněž k zahození, ostatně i ta Karminrot má něco do sebe.

Zamračený výraz tohoto velkého coupé jsem se rozhodl nenarušit příplatkovými stěrači světel, za to jsem si připlatil za body kit v podobě prahů a zadního spoileru pod nárazník, aby tomu přednímu hlubokému spoileru nebylo smutno. Pohledem sjíždím po těch velkých, ale přesto elegantních bocích, chromové klice a končím u dvojdílných kol nazutých v Michelinkách TRX 220/55 VR390. Prodejce otevírá bezrámové dveře a pobízí mě k nasednutí za volant, má tři ramena, průměr 380mm a ve spodním ramenu trikoloru M. Hovím si v anatomických sedadlech, které připravilo Recaro a jsem moc rád, že jsem si vzal tento top model. V kapličce jsou dva velké ukazatele. Rychloměr končící číslicí 280 km/h a otáčkoměr cejchovaný k 6500 ot/min, ale motor se může točit do necelých sedmi tisíc. Kochám se pohledem na palubní desku natočenou k řidiči, to však netuším, že tohle moje děti v budoucnu už nikdy nepoznají. Po levé ruce je dobře známý CheckControl , středu palubky vévodí Becker Mexico, klima a velký BC, důvěrné známý z ostatních modelů. Už teď se těším na teplé letní večery až budu moci zmáčknout pár knoflíků a za tichého bzučení elektromotorů se stáhnou okna, jak přední, tak zadní a šíbr. Oproti mému bývalému autu, je toto bohatě vybaveno, dokonce i ABS. Prodejce mi sděluje, že v továrně se prý testují nějaké airbagy. Nevím o čem to mluví, pochybuju, že se něco takového někdy masově rozšíří.

Chci vidět co ukrývá kapota, protože to co je pod ní, stojí rozhodně za řeč. Kapota se samozřejmě otevírá směrem dopředu, je to pro BMW tak typický znak pomyslím si, asi jako Eiffelovka pro město Paříž. Už na pohled je to krásný motor. Ventilové víko s nápisem M Power zahaluje 24 ventilů. V duchu děkuji pánům z M GmbH, že své poznatky z M1 aplikovali i zde. Auto nejen vyvinuli, ale i ručně poskládali. Motor má hliníkovou hlavu, kovanou kliku, jeho uložení (pod úhlem) a mazání je klasické, jako u všech ostatních BMW. Kdežto v M1 byl tento řadový šestiválec uložen na stojato a měl suchou vanu. Papírový výkon byl 277 HP. Jiné bylo i sání a odvod výfukových plynů z důvodu uložení a umístění motoru uprostřed. Zde v M635CSi má výkon 286 HP při 6500 ot/min. a kroutící moment 340Nm při 4500 ot/min. Tohle stádečko dotáhne 1515 Kg těžké coupé ke stovce za pěkných 6,5 sekundy. Pohonná jednotka je spřáhnuta s 5 stupňovám manuálem Getrag a veškerou sílu nerušeně posílá na zadní kola přes lamelový samosvorný diferenciál s 25% svorností. Vybírat lze mezi dvěma diferenciály a to 3,73 a 3,91. Hřebci jsou kroceni ventilovanými kotouči a již zmíněným ABS.

Rok 1984 byl pro mě rokem úspěchu, jinak bych si nemohl dovolit toto sakra drahé autíčko. Za podobné zlaťáky bych měl už Ferrari. Mám štěstí, od příštího roku bych si už kupoval auto s katalyzátorem. Ti ekologové ve vládě nás jednou zničí. Američtí cowboyové se díky emisím museli spokojit s 256 koníky. Na zádi se pyšnili znakem M6 a interiér si mohli vytapetovat kůži od podlahy po strop. A to nemluvím o té klimě, kterou si mohli regulovat i cestující sedící na zadních sedadlech. Za další tři roky (1987) prodělá šestka facelift a dostane velké plastové nárazníky.

To už ale startuji a odjíždím domů. Na auto jsem značně hrdý, je to aktuálně nejsilnější vůz v nabídce. M535i a 635 byly odsunuty na druhé místo (nepočítám silnou ale luxusní 745i) , kde se dlouho neohřeje, neboť v říjnu se představí M5, která bude technicky shodná s M635CSi.

T-O-M