Z pohledu nadšeného diváka
Ani se tomu nechce věřit, ale je to tak. Naše nejstarší automobilka (a jedna z vůbec nejstarších na světě) letos slaví 110 let! A právě z tohoto důvodu byla uspořádána Rallye Vídeň-Brno-Kopřivnice 2007 jako vzpomínka na památnou jízdu onoho prvního Praesidenta z Kopřivnice do Vídně.
Zúčastněné klenoty
Rozdíl mezi touto a ostatními akcemi spočívá v tom, že se koná právě ke každému kulatému jubileu, tedy jednou za 10 let. Což je právě letos. A co se postavilo na startovní rošt? Inu, nejen nadšenému tatrovákovi myslím při tom pohledu zaplesalo srdce. Tady na vás z krytého podvalníku vykukuje replika Praesidenta, o kousek dál si vesele porachtává T-57 zvaná Hadimrška, támhle vás svojí čtyř (a někdy i tří!) okou maskou důstojně pozoruje známá šestsettrojka a její vedle stojící mladší sestra T-613 (ta pochopitelně výhradně čtyřmi světly), o kousek dál se krčí malá, ale zcela původní jedenáctka ve stínu modré T- 128. No bylo toho opravdu dost!!!
Aerodynamická éra
Zcela samostatný článek by si zasloužila ona legendární éra aerodynamická, zde reprezentována VŠEMI! vozy této řady. Ano, na parkovišti před hotelem Voroněž opravdu stála precizně zrenovovaná T-77A, které zdatně sekundovalo několik osmiček, jedna T-97 a nechybělo ani několik Tatraplánů.
Snad pro úplnost těch takzvaně zajímavějších vozidel (no zajímavějších, která Tatra není zajímavá, že?) doplním krásnou repliku závodního vozu Targa Florio a je to snad vše. Někde jsem ovšem zaslechl, že to nemá být replika, ale jen jakýsi Hotrod, tak nevím… Nemohu posoudit.
Jede se
Z Brna se startovalo kolem desáté ráno a cesta vedla přes Vyškov, kde účastníci dostali oběd, do Rožnova pod Radhoštěm, kde byl cíl etapy. Malé zpestření ale následovalo právě za Vyškovem na letišti, kde mohli páni řidiči dokázat svůj um v ovládání vozidel mezi kužely, či při couvání do garáže. Že to byl pohled leckdy zajímavý, zdůrazňovat nemusím. Zvláště jízda naloženého dempru T-147 stylem dakarského speciálu, donutila nejednoho přihlížejícího k potlesku. Samozřejmě, styl jízdy byl závislý na druhu vozu, takže jsme byli svědky poklidného proplétání se kabrioletu typu T-12, stejně jako pištících pneumatik bíle chromky. Zbytek bohužel popsat nemohu, protože právě tady jsme se odpojili a vrátili se zpět do Brna.
Závěr
Co říci na závěr? Jistě jste si všimli, že nepopisuji celou soutěž, ale jen její část. Důvod je jednoduchý – jakožto pozorovatel jsem víc nezmohl. Můj dík ale patří zejména JiriKovi, díky kterému jsem se podíval aspoň do toho Vyškova. Ostatní ať posoudí přímí účastníci této akce. Mějte se fajn a hezký den!
Marek L.
Píšete nám