Red Mania II.

Šílenství zvané Jawa pokračuje

Velmi zdlouhavou, avšak nakonec přínosnou, renovaci jsem zažil s Jawou 18. Tohoto Péráka jsem získal výměnou za motocykl Manet 90. Motocykl byl v původním, leč totálně havarijním stavu. Jeho renovace trvala přibližně osm měsíců. Původní agregát stroje byl v tak zoufalém stavu, že tato renovace se zdála téměř nemožnou.

Jinak si to nyní ani vysvětlit nedokážu, ale zřejmě se ona pověstná štěstěna, snad asi někde z povzdálí pozorující všechno to moje utrpení, nakonec na mě přece jen usmála. A než bys rekl švec (či jiný příbuzný název mizejícího lidového řemeslníka, pohlceného komerční rakovinou), byl v zápětí velmi a to opravdu velmi výhodně zakoupen jiný třistapadesátkový agregát.

Tento motocykl byl v provedení tzv. lidové verze (s bakelitovými doplňky), ale i to bylo, přes výtky některých kolegů, ponecháno původní. Při renovaci opět (světe, div se) nastal problém s lakovnou a termínem dodání požadovaných subdodavatelských prací. Prostě klasika… Avšak i toto bylo nakonec, jako ostatně vždy, zdárně překonáno.

Malý problém však ještě nastal s tlumiči výfuků, tzv. rybinami, neboť na českém trhu je bez povrchové úpravy koupit zkrátka nelze. S tímto malým problémem nám, naštěstí, vyšla vstříc fa Hadrávek. Výfuky byly nakonec provedeny přesně dle katalogu ND, kolena chrom lesk a tlumiče pro verzi lidovku, tj. v provedení matném. Textilií opředenými drátky a bowdeny anglické výroby byly samozřejmostí. Jako největší zádrhel se ukázalo sehnání bakelitové spínací skříňky! Nakonec byla tato sestavena z torz tří jiných skříněk.

Veškeré gumové dílce, jakožto návleky, stupačky, těsnění, atd. jsem se snažil zajistit v šedém provedení. Koneckonců, proč by se neměly esteticky shodovat s lakem motocyklu a společně dotvořit celkový dojem?

Práce na celém motocyklu postupovaly vcelku pozvolným tempem. S velkým potěšením musím konstatovat, že navzdory prvotním odhadům jsem při této konkrétní renovaci nenarazil na žádný neřešitelný problém. Faktem však zůstává, že celá celá renovace byla už od počátku komplikována opravdu velmi špatným nálezovým stavem celého motocyklu a pozdržena také skutečností, že jsem souběžne začal renovovat Jawu 500 OHC.

Nicméně, projet se na pérákovi je opravdový zážitek a musím dodat, že mně osobně připadá jízda mnohem milejší a příjemnější než na kývačce. Fotodokumentace o celé této renovaci zcela jistě napoví své…

M.O.

Jak se zrodilo šílenství zvané Jawa, se můžete dočíst zde.
A jak šílenství zvané Jawa vygradovalo, se můžete dočíst zde.