Když se daří, tak se daří
Rád bych se s Vámi podělil o zážitky z jednoho únorového víkendu. Při cestě ke známým jsem si všiml za dřevěným plotem trávou zarostlé Oktávky. Nedalo mi to, zazvonil jsem a měl štěstí na pana majitele. Začal výslech a pán ho ukončil slovy: Potřebuju se toho zbavit a dám vám k tomu plno dílů. OK, povídám. V sobotu jsem tu s odtahovkou.
Autíčko jsme vysekali z kopřiv a už sedělo na odtahovce. Při cestě do garáže jsme udělali speciální očistu. A tak máme v garáži další přírůstek. Cestou k dalšímu dobrodružství jsem se stavil na adresu jednoho inzerátu ktery zněl: Nabízím díly na Oktávku. Obětavý mladík mě zavedl do sklepa a povídá, že co zde najdu na Octávii, je moje. No nekupte to když je to tak laciný! A tak jsem se stal majitelem menšího skladu. Baryk, který mi dělal celou tu dobu spolujezdce, zavolal Prouzovi a já jsem slyšel: Jedem pro tebe!
A další akce před námi. Prouza už nás čekal s helmou a pěti litry benzínu. V jedné podzemní garáži stála už připravená rikša z r. 63. Vyrazili jsme jako doprovodné vozidlo a já nikomu nepřeji jet za rikšou, která není seřízená a má víc oleje jako benzínu. Po všech útrapách jsme dojeli do garáže, kde už na rikšu čekal skútr a hadraplán. Tímto se mechanik Prouza stal králem prskavek. 🙂
V neděli ráno jsme vytáhli z garáží naše miláčky, tedy Oktávku ze 63. a Spartaka z 58. roku. Byla krásná únorová neděle, tak proč nevyrazit na výlet? Trasa: Brno – Pohořelice – Vranov n. D.
V Pohořelicích na benzině jsme doplnili PHM a hlavně se k nám připojil Martin se svojí Š 1000 MB, rv. 1966. A když jsme u těch Pohořelic, uvědomil jsem si, že tato benzinka tu stojí už řadu let. Byla jako jediná z mála na trase Brno – Znojmo, takže je možné, že některé z našich aut tu mohlo tankovat.
Kocháme se krajinou, sluníčko se opírá do předních skel, motory krásně vrčí a najednou konec srandy. Na cestě stojí dva příslušníci SNB: Vaše doklady … vše v pořádku, můžete pokračovat pane řidiči.
Naší první zastávkou bylo muzeum motocyklů v obci Lesná. Tu krásu jistě všichni znáte. Majitel přikoupil další prostory a bude rozšiřovat. Dále nás čekal výborný oběd v zámecké restauraci ve Vranově n. D. Od stolu bylo vidět, jak přijíždějící hosté obdivují naše auta na parkovišti. Tak nás to i potěšilo. Po obědě je čas na malou procházku. Od vstupu na zámek je jen kousíček k nádherné Felíciině studánce. Únor je stále pěkně cítit, tak zpět do sluníčkem vyhřátých aut. Cesta zpět proběhla bez problémů a naši miláčci jsou zase v garáži.
Na začátku jsem psal o obyčejném víkendu, no posuďte sami jaký byl. Určitě lepší než jej prosedět u televize. Nashledanou při nových dobrodružstvích!
Váš Škoda team Baryk, Baloun, Prouza a Ládynek
Píšete nám